TMI Facebook TMI Twitter TMI Linkedin TMI Google TMI RSS

Téma měsíce

Společnost Fatra pokračuje v realizaci výstavby nové válcovny. Od listopadové prohlídky staveniště se mnohé změnilo a některé budovy, které byly zatím jen v projekčních plánech, již mají pevné základy...

TOP Produkt

Společnosti Rockwell Automation a McRae Integration společně vyvinuly řešení FactoryTalk Brew pro velké pivovary.

Video

Pátý ročník konference, která tradičně probíhá v Olomouci, se letos poprvé koná v Praze (společně s LABOREXPO 2017). Cílem akce je posílit konkurenceschopnost firem v potravinářském a farmaceutickém...

Katalog

ABB s.r.o.
ABB s.r.o.
Štětkova 1638/18
14000 Praha 4
tel. +420739552216

Mitsubishi Electric Europe B.V.
Mitsubishi Electric Europe B.V.
Pekařská 621/7
155 00 Praha 5
tel. +420 251 551 470

B+R automatizace, spol. s r.o.
B+R automatizace, spol. s r.o.
Stránského 39
616 00 Brno
tel. +420 541 4203 -11

Události

Automatizace a modernizace pivovarů 2019
2019-01-24
Místo: Hotel Luční bouda, Pec pod Sněžkou
DIAGO 2019
2019-01-29 - 2019-01-30
Místo: Orea Resort Devět Skal ***, Sněžné - Milovy

Příliš mnoho povyku pro Průmysl 4.0

Tento článek byl převzat z nedávného speciálu o Průmyslu 4.0 časopisu Control Engineering Česko, aby více přiblížil jednu z hlavních výzev automobilového průmyslu, kterou tento trend představuje.

Příliš mnoho povyku pro Průmysl 4.0

 

Pokud byste hledali jedno stěžejní téma či trend, který provází současný průmyslový trh, zřejmě byste brzy odhalili, že jím je právě Průmysl 4.0. Každá průmyslová konference, tisková zpráva nebo odborný článek jako by najednou získaly punc dokonalosti, pokud se v nich objeví všeobjímající podstata nové průmyslové doktríny. Značka: Hlavně se nedívejte do obsahu tohoto čísla!

I když nadpis lehce zavání domněnkou, že téma považujeme spíše za tradiční shakespearovskou taškařici, použijeme raději naše původní přirovnání k pověstné paní Colombové, kterou taky nikdo nikdy neviděl, ačkoli se o ní stále mluví. Ale o tom už jsme na stránkách našeho časopisu hovořili několikrát. Jelikož v redakci navíc zastáváme názor, který poměrně vtipně využil ve svém sloganu jeden dodavatel automatizace, nebudeme se opakovat. V tomto častém mlácení prázdné slámy je Průmysl 4.0 už opravdu trochu „SICK“. Cílem tohoto článku je tedy poodhalit skutečné vnímání Průmyslu 4.0 ve výrobních podnicích v České republice. A abychom takříkajíc nevařili z vody, pomohli jsme si důmyslnou anketou mezi našimi čtenáři.

Ač zvaný jinak, voní vždy stejně

Trochu backgroundu však nikdy neuškodí. Stále se mezi našimi čtenáři účastnícími se ankety našli tací, kteří pojem úplně neznají, nemluvě o těch „z nás“, kteří si v praxi tento nový trend neumějí až tak úplně představit. Většinový názor je takový, že Průmysl 4.0 je hlavně líbivý marketingový pojem, který však skvěle funguje jako hybatel při prosazování změn ve jménu pokroku. I když se průmysloví manažeři často brání implementaci čehokoli pod názvem Průmysl 4.0, v technologické rovině mnohdy zjistí, že řada posledních investic, zejména do počítačových systémů, byla vlastně již nastartováním procesu. Naopak zřejmě nikde neobstojí samolibé prohlášení, že „zítra budeme vyrábět kompatibilně s trendy Průmyslu 4.0“.

Ostatně jak bychom to o sobě mohli říct, když vlastně nikdo přesně neví, jak by měl dokonalý model takovéto výroby vypadat. V tuto chvíli čekáme na odezvu ze strany vyšších instancí. První krok pro definování pojmu již naštěstí – byť možná se zbytečným zpožděním – učinila také Česká republika. Ale pozor, pořád jsem rychlejší než Slovensko! Zřejmě již víte, že národní iniciativa Průmysl 4.0 byla poprvé definována ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem, který loni v září představil dokument, jenž shrnuje podstatu této problematiky. Bohudík byl sestaven pod dohledem odborné skupiny, nikoli úředním šimlem, proto obsahuje více než jen líbivého českého maskota „Lvíčka 4.0“. Otázkou však zůstává, kdy a v jaké podobě se dočkáme již brzy avizovaného „Akčního plánu pro implementaci Průmyslu 4.0“.

V každém případě můžeme s povděkem kvitovat, že ze strany vlády vůbec k nějakým iniciativám dochází, protože vládní podpora je stěžejním předpokladem, že Česká republika nezaspí proud změn, které se netýkají pouze Německa, ale v různých podobách a pod mnohými jinými názvy se dějí po celém světě. A v neposlední řadě je nutno poděkovat, že nezvítězila snaha odlišit se a že jsme zůstali u počeštěného názvu Průmysl 4.0 (tedy vlastně u přímého překladu), protože těžko říct, jak bychom vstřebávali pojmenování typu Peresčtyřka…

Pro jistotu ještě jednou: Nastal čas ukazovat si konkrétní příklady Průmyslu 4.0 v praxi, jinak zůstaneme v začarovaném kruhu věčných diskusí, o co vlastně jde. A ty už upřímně řečeno nikoho nebaví.

Zánik velké průmyslové revoluce

Asi největší problém, který už je postupně z charakteristiky Průmyslu 4.0 odstraňován, je slovo revoluce. Ostatně i my sami jsme byli přítomni několika takřka infarktovým stavům, kdy toto slovo padlo v souvislosti s všeobecnými změnami v průmyslu. Ono se ani není čemu divit. Jeden by se pak až bál, že jsme někde zaspali… A právě v tomto okamžiku nemusí být takováto domněnka úplně lichá. Nechoďme dlouho kolem horké kaše, je úplně jedno, co si o tématu myslíme. Šílenství v průmyslovém zbrojení, investice nadnárodních gigantů a další nepřímé vlivy, které tyto iniciativy celosvětově způsobují, dávají tušit jediné: Pokud si český průmysl nevezme z problematiky ty dobré myšlenky, může se stát, že bude postupně upadat jeho konkurenceschopnost.

Nárůst digitalizace, automatizace a moderních výrobních prostředků celkově je nezastavitelný. Zajímavá tak pro nás byla zejména otázka, která mapovala plán investic do těchto technologií v nejbližších dvou letech. Zatímco z úvodní otázky jsme tušili, že přes 17 % respondentů již zavádí něco, co dokonce sami označují za prvky Průmyslu 4.0, zde se objem firem s plánem investic rozšířil takřka na 35 %. Pravda, není to mnoho, ale důležitější je tady jeden otazník. Ten se pojí s očekáváním, jaký bude další vývoj průmyslu, což je klíčové skoro pro polovinu dotazovaných.

S trochou optimismu lze z výsledků vyčíst, že investice do zachování české výroby v rámci světové konkurence budou přínosné. Mírné obavy z přílišného očekávání sice existují, ale přeci jen nepatříme zrovna mezi národy s velkým sklonem k hazardu… tedy neúměrnému.

Změny ve výrobních procesech budou spíše pozvolné, což revoluční teorii příliš nepřispívá. Na druhou stranu čistě subjektivně očekáváme, že nárůst bude určitě rychlejší, než tomu bylo v posledních letech. Proto status revoluce přináleží spíše budoucím generacím, které se také poperou s výzvou, jakou roli v továrnách zaujmou.

Střídání generací X a Y

Možná jsme se právě dostali k příslovečnému jádru pudla. V první řadě je nutno objasnit, proč vůbec ke změnám v průmyslu dochází. Ať už je to důsledek, či příčina, na vině jsou změny v lidském chování. I když je Průmysl 4.0 často vztahován k technologickému pokroku (u nás stoprocentně), stále je potřeba počítat s tím, že člověk musí mít v továrně budoucnosti své místo.

Jenže tady padá nejčastěji kosa na kámen. Jakkoli je úctyhodná obhajoba, že stroje mají převzít práci, která je určena strojům (tedy těžká, monotónní a mnohdy zdraví škodlivá), od pracovníků budoucnosti se očekává, že budou schopni zvládat mentálně náročnější úlohy. I když svou roli zde bude hrát zejména pokrok v konstrukci a ovládání strojů, tedy hlavně jejich zjednodušování a přizpůsobování návykům budoucí generace pracovníků, změna musí přicházet již nyní ve fázi přípravy.

Už dnes čelíme problému, o němž se někdy vzhledem k míře nezaměstnanosti nesmí hovořit, a to je nedostatek zkušených pracovníků. Zde nám mohou pomoci výsledky našeho šetření, ačkoli se v tomto případě obáváme malé statistické chyby, pro demonstraci ji budeme ignorovat. Ani jeden z dotázaných totiž neodpověděl, že by v jejich výrobě neexistovala žádná pozice, u níž hrozí, že brzy zůstane neobsazena.

Generaci X mají nahradit její pokračovatelé z generace Y a ukazuje se, že jich je po čertech málo. Není se čemu divit, technika nikdy nebyla dostatečně lukrativní; nebudeme si ani nic nalhávat, vzhledem k náročnosti studia je i na úrovni vysokoškolské možné najít lehčí obory. Pokud nenastane revoluce s jakýmkoli pořadovým číslem především ve vzdělání a pokud se nám nepodaří nadchnout pro techniku budoucí generace, může se stát, že stroje budou muset zastoupit schopnosti člověka a zvládnout vše samostatně. Na druhou stranu… k čemu pak budeme potřební my lidé?

Jediným řešením aplikovatelným v součastném statu quo je sejít se na půli cesty. Průmysl, ideálně již ten „čtvrtý“, musí být připraven na pracovníky s jinou vizí a lidé směřující do průmyslu zase musejí být připraveni na zvýšené nároky na jejich technickou připravenost. A to už vůbec nehovořím o tom, co se stane, když generace Z nebude mít možnost ovládat svým telefonem úplně vše, např. i výdej svačiny o pauze.

Summa summarum je tedy jedno, jestli je Průmysl 4.0 nafouklá bublina nebo nesporná realita. Smiřte se s tím, je prostě tady. My to zkusíme taky…

Jak jsou na tom technologie na prahu „revoluce“? Vývoj se vyvíjí!

 

Ve dvoudenním maratonu přednášek zazněla na konferenci Digitální výroba a doprovodném semináři o MES systémech spousta zajímavých myšlenek. Nás v redakci zaujalo prohlášení jednoho z účastníků, které jsme si dovolili použít také do nadpisu tohoto shrnutí dojmů z akce. V první řadě to bylo proto, že z jazykového hlediska nám spojení „vývoj se vyvíjí“ korektoři zcela jistě omlátí o hlavu. Podstatnější však je sémantická rovina, neboť toto prohlášení krásně evokuje náladu celé akce, která proběhla 10. a 11. května 2016 v Brně.

Trochu nezvykle patřila úvodní přednáška naší redakci. V ní jsme se pokusili nastavit ráz akce, která si kladla za cíl pokusit se utéct pokud možno co nejdále od teorie kolem Průmyslu 4.0. Přednáška se pokusila predikovat, jak bude vypadat výroba s výhledem do roku 2020 a dále, a jedním ze závěrů bylo, že technologie budou nadále měnit ráz průmyslové výroby. Také zbylé přednášky se držely zejména roviny technologických inovací a nástupu digitálních nástrojů do výroby. Apel v úvodu zdůraznil nutnost investic do řešení, která si kladou za úkol zachovat nebo zvýšit konkurenceschopnost českého výrobního sektoru. Malým experimentem jsme se snažili dokázat, že dnešní investice vedou k tak často zmiňované „průmyslové revoluci“. Vězte tedy, že při zahájení seděla v sále hotelu Avanti přibližně třetina posluchačů, kteří věří, že se jejich výroba po vzoru Průmyslu 4.0 proměňuje.

Od Darwina k Průmyslu 4.0

I přes výše uvedené není úplně pravda, že se jedná pouze o technologie. Ze všech stran je stále častěji slyšet, že žádné revoluční nálady v průmyslu neobstojí, pokud se nebude adekvátní pozornost věnovat pozici lidí ve výrobě zítřka.

Lidí je dost, těch vhodných do nových, ba i těch stávajících, továren už tolik zase ne. „Musí se změnit myšlení lidí, to je revoluční,“ měl jasno Jiří Holoubek, který na akci reprezentoval Svaz dopravy a průmyslu ČR. Svůj výstup jako důkaz toho, že bude konference ryze technologická, směřoval daleko od výroby. Jakožto podporovatel Národní iniciativy Průmyslu 4.0 znovu upozorňoval, že je potřeba zachovat bdělost i u předvýrobních etap. Největší obavou zasvěcených tak dle něj vystihuje fakt, že z dnešních technických škol v žádném případě nevychází zaměstnanci schopni „naskočit do výroby“. A právě to může být problém budoucího rozvoje.

Podobné obavy částečně potvrdil také zástupce reálného českého výrobního provozu. Ono asi není úplnou náhodou, že si cestu do programu našel zástupce tuzemské největší automobilky. „Když jsme poprvé slyšeli o Průmyslu 4.0, trochu jsme znervózněli. Báli jsme se, že jsme zaspali dobu, ale hlubší zkoumání nás ujistilo, že jsme snad na dobré cestě,“ zaznělo mimo jiné z úst Tomáše Posekaného, který v programu zastupoval společnost Škoda Auto. Dílčí investiční projekty a zavádění nových technologií ve výrobě, které jistě probíhají také v mnoha jiných provozech, se tak ukazují jako cesta k nastávající průmyslové revoluci. I když to třeba mnohokrát ani netušíme. A nebylo to naposled, co tato myšlenka vyplynula na povrch. Ať už šlo o nové robotické pracoviště kolaborující s operátorem či nové prvky chytré údržby, vše je nadmíru slučitelné s revolučními teoriemi.

Ostatně vývoj je důležitý ve všech oblastech lidského bytí. Již v roce 1858 zaznělo, že druh, který přežije, není ten nejsilnější. Je to ten, který se dokáže nejlépe přizpůsobit. Darwinova poučka, omluva všem zarytým věřícím, platí stejně dobře také pro firmy. Právě na to se snažil ve své přednášce upozornit Jiří Bavor ze společnosti Siemens (exkluzivní rozhovor najdete na str. 52). Společně s účastníky si pak kladl otázky směřující k odpovědi, zda jsme na Průmysl 4.0 připraveni. Pro přípravu je dle něj potřeba podniknout minimálně čtyři kroky v oblasti digitalizace, konektivity, vertikální integrace a integrace napříč dodavatelským řetězcem.

Individualizace masové výroby 

Pamatujete si, jak dlouho jste měli svůj první mobil? A jak dlouho máte ten poslední? A teď nejhůř, jak dlouho jsou spokojeny se svým mobilem vaše děti? V těchto otázkách spočívá jádro pudla při úvahách, proč se rychlost změn ve výrobě zrychluje. Masová individualizace pochází právě z proměny požadavků zákazníků. Nároky se zvětšují a netrpělivost stupňuje. A jak jinak posunout cykly ve vývoji a čas z výroby směrem k zákazníkovi než právě s pomocí moderních technologií.

Nabídku technologií v úvodu nedemonstroval pouze Siemens, ale také společnosti B&R či Beckhoff. Zatímco Karel Bílek nás zavedl do rakouského výrobního závodu B&R, kde o přechodu k plné digitalizaci nebylo pochyb, Tomáš Halva podnikl studii napříč zákazníky v České a Slovenské republice. Skládankou pěti dílčích projektů dokazoval, že příprava na změny v průmyslu již napříč tuzemskými podniky probíhá. Až toto upozornění potvrdilo, že všechny tyto „přípravné projekty“ jsou opravdu cesta k Průmyslu 4.0. 

Cesta je, jak již bylo naznačeno a jak napovídal název setkání, dlážděna digitalizací. I proto podruhé v programu zazněl hlas společnosti Siemens, tentokrát z úst Filipa Nechvátala, který představil nástroje vhodné pro vytváření a optimalizaci digitálního podniku. A jak právě tento řečník řekl: vývoj se vyvíjí. I proto nás zavedl k nahlédnutí do žebříčku nejvýznamnějších světových značek a firem. Překvapilo nás, že první výrobní firmou v žebříku je až osmá Toyota. A kdo vede? Firmy, které řeší data či služby. 

Není pak divu, že oblast IT proniká stále častěji na úroveň výroby. Toto propojení navíc nabývá na síle strategickými partnerstvími mezi dodavateli řešení. Jiří Rott zastupující giganta světa IT, společnost CISCO, je dle svých slov přesvědčen, že větší kooperace tradičních rivalů v oddělení IT a OT je základním pilířem budoucí výroby.

Automatizace a digitalizace probíhá, tempo se zrychluje 

Přechod k těmto digitálním továrnám budoucnosti však nebude jednoduchý. „Těžko si představit, že by začaly hromadně růst nové továrny takříkajíc na zelené louce,“ je přesvědčen Miroslav Dub. Velice zajímavým sdělením byla jeho úvaha, jak by mohl vypadat přechod na digitalizovanou výrobu v existujícím prostředí českého výrobního podniku. Transformace výroby se bude určitě muset vypořádat s dědictvím minulých generací a bude hodně záležet na přizpůsobení dodavatelů, aby mohly být nové technologie začleňovány do výrobního zázemí postupně. 

O tom ostatně jsou přesvědčeni také další dodavatelé automatizačních komponent, kteří přispěli do programu. Jmenovitě tak svou připravenost dokazoval Rockwell Automation, Process Automation Solutions či National Instruments. Oslí můstek k dalšímu tématu pak v závěru dal Slavoj Musílek ze společnosti Universal Robots, který se zaměřil na konkrétní vliv robotizace. Připravil tak posluchače na webinář, který se o pár dní později soustředil na téma kooperativních robotů v továrnách současnosti a budoucnosti. 

Z prvního dne konference tak byla jasná jedna věc, o níž jsme psali dříve. Samotní dodavatelé automatizace jsou na požadavky Průmyslu 4.0 připraveni. Otázka je, jakým způsobem se k těmto technologiím postaví samotné průmyslové podniky, u nichž je vidět stále částečná skepse a vyčkávání dalšího vývoje. 

Jisté ovšem je, že společnosti, které chtějí zůstat na úrovni světových velmocí, budou muset sáhnout do peněženek a k investicím se uchýlit. Pozitivní je pak fakt, že náš úvodní experiment se zdařil a poměr rukou, které ve světle nových poznatků věří, že jsou připraveny čelit výzvám Průmyslu 4.0, se obrátil. Třeba jen dílčími projekty, které spočívají v rozvoji IT ve výrobě, o nichž jsme zdárně hovořili v doprovodu MES centra také následující den… 

Výkon pro bezpečnost - samos® PRO COMPACT

Výkonné kontroléry nové generace samos®PRO COMPACT jsou dalším členem portfolia bezpečnostních produktů společnosti Wieland Electric. Se svojí šířkou pouhých 45 mm se tyto kontroléry hodí k...